XIII. seminář Telč 2018

Hlavní téma: Mobilita v datech

Cíl: definovat parametry souborů zbytkových dat mobilních operátorů a spotřebitelských šetření, které budou poptávány v rámci projektu OP VVV „Nová mobilita“; diskutovat a dohodnout konkrétní formu sdílení datových souborů mezi jednotlivými moduly projektu.

Hlavní body programu:

• jednání Výboru pro technické řízení projektu - prezentace a diskuse dosavadního postupu v řešení projektu;
• zkušenosti z využití big data a připravovaný nákup nových datasetů, současné trendy analýzy big data;
• spotřebitelská šetření v dopravě, výsledky pilotního šetření na lince Praha - Brno.

Součástí programu byla i panelová diskuse na téma „Co očekáváme od VRT? Růst metropolí nebo posílení regionů?“.

Seminář byl určen pouze pro zvané účastníky s vyloučením veřejnosti.

Programový výbor semináře: Martin Kvizda, Tomáš Nigrin, Daniel Seidenglanz, Zdeněk Tomeš

Organizační výbor semináře: Martin Kvizda, Ondřej Repík

Program semináře ke stažení zde; zpráva ze semináře bude publikována v časopise Národohospodářský obzor - Review of Economic Perspectives.

Fotogalerii z akce zde

Seminář zahájil M. Kvizda, následovalo jednání Výboru pro technické řízení pod vedením T. Nigrina; garanti jednotlivých modulů představovali dosavadní práci na projektu a diskutovali spolupráci v jednotlivých týmech (viz Mobilita v datech).

Druhý blok BIG DATA: MOŽNOSTI A OMEZENÍ otevřela přednáška J. Novobilského a L. Kovárníka Současné trendy analýzy big data. Byly představeny možnosti, které analýza signalizačních dat mobilních operátorů nabízí pro řešení dopravních projektů a pro poznání a modelování poptávky po přepravě. V rámci diskuse byly také představeny některé případové studie založené na analýze signalizačních dat. Jako jeden z velkých problémů pro využití těchto datových souborů ve výzkumu se ukázala nutnost ochrany osobních údajů (zejména v rámci GDPR); to znemožňuje provádět některé typy analýz, jež jsou založené na přesné lokalizaci jednotlivých cest nebo na mezičasovém srovnání dopravních proudů. Následovala přednáška M. Kvizdy a D. Seidenglanze Zkušenosti z využití big data a připravovaný nákup nových datasetů. Prezentace byla zaměřena na vlastní zkušenosti projektového týmu z pilotní studie v oblasti Velkého Meziříčí (viz projekt), kde byl soubor signaliztačních dat pilotně využit pro poznání struktury mobility v daném regionu i dojížďkové vazby na Prahu a Brno. V další části prezentace M. Kvizda představil a vysvětlil inovativní způsob, kterým bude zadáno a vyhodnoceno výběrové řízení na dodávku souboru signalizačních dat: systém založený na soutěži nikoli primárně o cenu, ale především o kvalitu nabídnutého řešení, tzv. Best Value Approach (BVA). Následná diskuse se soustředila na definování a specifikaci účelu a užití dat pro potřeby výběrového řízení a nastevení parametrů a jejich vah pro vyhodnocení řízení.

V posledním, třetím bloku SPOTŘEBITELSKÁ ŠETŘENÍ, zahájili diskusi A. Dolinayová a J. Mašek prezentací Spotřebitelská šetření v dopravě, v níž sdíleli vlastní zkušenosti se spotřebitelskými šetřeními, mimo jiné provedenými v rámci projektu GoF4R. Následoval příspěvek Z. Tomeše Výsledky pilotního šetření na lince Praha - Brno.

Druhý den navázala na diskusní bloky PANELOVÁ DISKUSE na téma Co očekáváme od VRT? Růst metropolí nebo posílení regionů?, kterou moderoval M. Kvizda (Masarykova univerzita), mezi panelisty zasedli M. Horňák (Univerzita Komenského v Bratislavě),Tomáš Nigrin (Univerzita Karlova), Miroslav Marada (Univerzita Karlova), Jan Ilík (ČD, a.s.) a Martin Kendra (Žilinská univerzita). Cílem diskuse bylo posouzení zásadních socio-ekonomických efektů výstavby VRT z hlediska:

• růstu šancí území na vyšší (socio-) ekonomickou úroveň (zvýhodnění lépe dostupných míst),
• modifikace sociálního a ekonomického prostoru, tj. diferencovaný vliv na území;

dále z hlediska re-teritorializace území:

• relativní oddálení/přiblížení míst (ne-)napojených na VRT,
• konektivita, mobilita, pluralita míst bydliště a pracoviště;

a konečně z hlediska diferencovaného vlivu VRT na prostorové nerovnosti:

• divergence: růst silných center a ekonomické vysátí regionů,
• konvergence: difúze růstu ze silných center.

Cílem diskuse naopak nemělo být detailní posuzování technologických aspektů VRT, jejích konkrétních provozních dopadů, ani environmentálních souvislostí.

Diskuse byla rozdělena do čtyř částí:

1. Metropolizace a vztahy mezi ČR a zahraničím
2. Regionální dopady budoucí VRT v ČR
3. Ekonomické dopady VRT
4. Politické aspekty VRT

V diskusi mezi panelisty i ve fóru posluchačů zaznělo mnoho otázek, z nichž ne na všechny bylo lze najít uspokojivou odpověď. Jedna z takových otázek se týkala načasování výstavby VRT v České republice: určité typy zásadních investic financovaných z veřejných (evropských) zdrojů mají vzhledem k hospodářskému vývoji republiky i Unie v určitou dobu větší, či menší smysl – příprava výstavby VRT je nyní vnímána především jako politický projekt a otázka adekvátního načasování výstavby z ekonomického hlediska je tak zcela upozaděna. Zásadním poznatkem, na němž se většina diskutujících shodla, je význam faktorů stojících v pozadí poptávky po přepravě – VRT může tuto poptávku stimulovat, ovšem nemůže ji zásadním způsobem generovat, pokud neexistují stimuly mobility populace. S tím také souvisí další poznatek, a sice zásadní význam tranzitní, resp. mezinárodní dopravy, která se v českých podmínkách jeví jako důležitá součást potenciální přepravní poptávky na VRT.

Z hlediska mezinárodního postavení neohrozí vysokorychlostní tratě konkurenceschopnost Prahy vůči okolním evropským metropolím, neboť v takovém konkurenčním postavení již Praha dávno je; například s Varšavou prohrála soutěž o některé firemní centrály pro střední a východní Evropu. VRT mohou naopak význam Prahy v evropském prostoru posílit díky lepší dostupnosti. V tomto kontextu se jeví jako zásadní napojení Prahy na Mnichov a Norimberk, zatímco VRT na Berlín a Vídeň má zřejmě spíše sekundární význam.

Důležitým poznatkem, který rovněž vyplynul z diskuse, je vnímání VRT nikoli jako exkluzívní dopravní služby, ale jako nezbytné technologické inovace železničního dopravního systému. Otázka potom nestojí jen jaké pozitivní efekty přinese VRT národní a regionální ekonomice, ale také nakolik negativně ovlivní ekonomiku neexistence moderních vysokorychlostních spojení.

Regiony, které díky VRT získají lepší spojení s metropolitními oblastmi, budou zřejmě z této výhody jistě profitovat, ovšem nebude se zřejmě opakovat historie 19. století, kdy napojení na železnici zcela zásadně ovlivnilo jednotlivá města a oblasti. VRT není systémem určeným na denní dojížďku za prací, nelze tedy přeceňovat vliv na pracovní trhy – tento vliv navíc bude selektivní podle ekonomické struktury místa (průmysl, služby, školství…). Míra užitku plynoucího z vysokorychlostní přepravy bude odpovídat hodnotě úspory času – tato hodnota však bude jiná pro různé socioekonomické skupiny obyvatel.

Posouzení vlivu VRT na regiony je velmi komplexní problém, který lze jen těžko generalizovat. Bude záležet na selektivním posouzení podle specifik daného regionu, charakteristiky metropolitní oblasti a širšího ekonomického a geografického kontextu. Striktní posouzení na bázi CBA nedá komplexní odpověď. Výstavba VRT je také otázkou určité prestiže, má svoji politickou stránku, je vyjádřením mezinárodně politické orientace. I pokud nebudou VRT ekonomické v úzce účetním smyslu, mohou mít svůj reální ekonomický význam ve smyslu vyšších hospodářskopolitických cílů. Podstatné je, aby byly budovány ve směrech, kde bude naplnění těchto cílů maximalizováno, a aby se nestaly trvalou a zbytečnou zátěží veřejných zdrojů.

Účastníci semináře:

1. Anna Dolinayová - Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita
2. Jiří Dujka – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
3. Martin Farbiak - ZSSK, Bratislava
4. Marcel Horňák - Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava
5. Jan Hrabáček - České dráhy a.s., Praha
6. Jakub Chmelík - České dráhy a.s., Praha
7. Jan Ilík - České dráhy a.s., Praha
8. Jakub Jaňura - Ministerstvo vnitra ČR, Praha
9. Václav Jaroš - Ministerstvo vnitra ČR, Praha
10. Martin Kendra - Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita
11. Marek Komárek - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
12. Roman Koreň - ZSSK, Bratislava
13. Lukáš Kovárník - T-Mobile, Praha
14. Stanislav Kraft - Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice
15. Ondřej Krčál – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
16. Tomáš Květoň - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
17. Martin Kvizda – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
18. Miroslav Marada - Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha
19. Hynek Mašata - CE-Traffic, s.r.o., Praha
20. Jaroslav Mašek - Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, Žilinská univerzita
21. Tomáš Nigrin – Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, Praha
22. Ivana Nováková - ZSSK, Bratislava
23. Jiří Novobilský - CE-Traffic, s.r.o., Praha
24. Vilém Pařil – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
25. Antonín Peltrám – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
26. Jiří Pohl - Siemens Česká republika, s.r.o., Praha
27. Tomáš Pospíšil - České dráhy a.s., Praha
28. Petr Pšenička - ROPID, Praha
29. Václav Rederer - České dráhy a.s., Praha
30. Daniel Seidenglanz – Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
31. Jakub Solnička - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
32. Simona Surmařová - Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
33. Martin Šauer – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
34. Petr Šohajek - Oltis Group, a.s., Pardubice
35. Ondřej Špetík – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
36. Zdeněk Tomeš – Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno
37. Martin Trpišovský - České dráhy a.s., Praha
38. Milan Viturka - Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno